Pod nebesy - #Wordvember 2020, příběh čtvrtý

Jabán, vy Žaláti! 
Dnes si sem ta povídka pro #Wordvember pospíšila, co? To bude tím, že mám spoustu práce do školy. Ale pššššt, ticho! Už na tom pracuju. Jdu... pracovat... Nesuďte mě, je tu hromada nádobí! Celé tři talíře a dvě vidličky! No, ať už to se mnou dopadne jakkoli, doufám, že si užijete mou povídku a budete se těšit na zítřejší. 
S láskou a depresí, Kalamity Iharo. 

4. Pod nebesy

“Chybí mi moje postel.” zabručela mladá blodýnka a postrčila klackem v ohni. 

“Mhmm.” prohodila souhlasně černovláska sedící kousek od ní, leštící si svůj meč. 

“Chybí mi moje povlečení.” prohodila blondýnka. 

“Povlečení?” zopakovala tázavě černovláska. 

“Povlečení. Jemná látka, ve které je peřina.” vysvětlila blondýnka. 

“Občas zapomínám, že jsi bohatá.” broukla černovláska a zahleděla se do ohně. 

Rasha si povzdechla. Není bohatá. To jsou jenom její rodiče. A občas se vám prostě stýská po tom, na co jste byli doma zvyklí. Není ani rozmazlená, je to spíš taková nostalgie. Její povlečení vždycky krásně vonělo a připomínalo jí, že je milovaná a doma. 

“Není to tak, že by mi spánek tady pod otevřenými nebesy vadil… Jen se mi občas stýská.” prohodila na svoji obranu. 

“Já vím, Rasho, já vím. Ale bohužel jsi pro ostatní v řádu taková trochu rarita.” odvětila jí její černovlasá kamarádka. 

“To mi připomíná, všichni po mě chtějí, abych se tě zeptala, proč jsi vlastně přišla do našeho řádu?” 

Rasha se podívala po černovlásce a pak vzala do ruky přívěsek, který jí visel u krku. Byla to Wyverna omotaná okolo meče. 

“Myslíš, proč jsem nešla za ostatními bohatými dětmi ke Stříbrné Lilii, největšímu rytířskému řádu v království?” 

“Jo, přesně tak.” kývla černovláska. 

“Tak za prvé, většina Stříbrné Lilie je automaticky královskou gardou. A mě se víc líbí ta možnost být rytíř na volné noze, než gardista… Bleh, nuda.” začala Rasha. 

“Ale měla bys tam povlečení.” podotkla černovláska. Rasha se uchechtla. 

“To bych měla, to je pravda. Ale o to větší šok by pro mě pak byla náhodná noc pod otevřeným nebem. Navíc v řádu Smaragdové Wyverny se neučíš jen bojovat, ale také léčit. A to i magií. Taky tě nenutí nosit to hrozné, těžké brnění… A poslední věc je… Stříbrná Lilie je řád, kde by mě rozhodně nenechali si takhle naněkolikrát propíchnout uši.” zazubila se Rasha a trochu zakroutila hlavou, aby se plameny ohně odrazily na náušnicích a kroužcích v obou uších. V levém uchu měla asi osm kroužků a v tom pravém měla jednu naušnici v lalůčku a jeden malý hrot na vrchu ušního boltce.

“Pokud tě rytířství přestane bavit, můžeš se dát na kariéru piráta.” uchechtla se černovláska.

“To by moc nešlo, nerada se plavím.” odvětila Rasha. 

“Ty už ses někdy plavila?” pozvedla černovláska obočí. Rasha kývla. 

“Bohatá…” broukla černovláska, ale nemyslela to zle. Spíš jako přátelskou provokaci. Chvíli bylo mezi dívkami ticho. Rasha ještě několikrát postrčila klackem do ohně. 

“Takže… Po zítřejší ceremonii bereš pět švestek a míříš do světa, hm?” koukla po Rashe černovláska. 

“Přesně tak. Nasednu na koně a vyrazím. Pojedu, kam mě cesta zavede… Hlavně co nejdál od mé matky s dotazem “a nechceš se už taky někdy vdát?”, protože z toho mi jen naskakuje husí kůže.” Rasha se při té myšlence trochu oklepala. 

“Rozumím… Hele, znám jednoho faráře, on už se tedy vzdal církevní cesty a založil si hospodu… Ale oddává všechny se všemi. Mohl by oddat nás dvě.” navrhla černovláska. Rasha se po ní s blýsknutím v oku podívala. 

“Nás dvě..? A co bys z toho měla ty?” zeptala se zvědavě. Černovláska pokrčila rameny. 

“Dobrý pocit, že ta dívka, po které se dívají jak muži, tak ženy, je jenom moje. Zrovna moje, zatímco já…” 

“Nestojíš v životě ani o muže ani o ženy, hm?” doplnila Rasha. Černovláska přikývla. 

“Klidně si to rozmysli, nemusíš odpovídat hned. Ale moje nabídka stojí.” 

“Uvědomuješ si, že já až takový nezájem jako ty necítím, že ano?” podotkla Rasha. Černovláska přikývla. Chvíli bylo ticho, ale pak Rasha ke své přítelkyni natáhla ruku a počkala, až jí ji černovláska stiskne. 

“Beru. Vezmu si tě.” prohlásila Rasha. Dívky si rukou potřásly a pak si obě lehly do trávy a vzhlédly nad sebe, na nebesa, pod kterými svou dohodu uzavřely a která jim tomu byla němými svědky.