Příspěvky

Selkie

Jabán, vy Žaláti!  #Wordvember tak úplně nedopadl a nakonec jsem byla ráda, že jsem tak, tak napsala letošní vánoční povídku pro své blízké. Ale kdo sleduje můj tiktok, o kterém jsem se tady ani jednou nezmínila, tak už ví, že Iharo se vzpamatovává ze svého dramatického života. Je na medikaci, ve zdravějším prostředí a její stav se stabilizuje. Takže nejen, že dokážu číst... Ale možná časem zase i psát. Tohle je takový malý záblesk naděje z prosince. A třeba... třeba během roku alespoň zpětně dopíšu povídky na témata #Slovopádu. No co? Nikdo neřekl, že nemůžu.  Vzhůru za lepšími stavy a novými příběhy!  !VAROVÁNÍ: Zmínky o násilí a zabití zahrnující děti!  “Neuvěříš, kdo umřel!” vyhrkl Bran, sotva vlezl do lékárny. Ava s Filipem se na něj podívali trochu kritickým pohledem.  “Zníš jako stará Blatná.” zabručela Ava. Stará Blatná byla babička místního mladého mlynáře a taková místní černá kronika. Věděla o každém zranění, nehodě, nemoci a největší přehled měla v tom, kdo zrovna umřel a n
1 komentář
Další informace

Ranní scénář - #Wordvember 2022, příběh dvacátý

Jabán, vy Žaláti!  Co to chcete říct? Že je tenhle příběh krátký? Tak za prvé - ten první dnes měl před dvojnásobnou kapacitu, za druhé - podmínka je 500 slov a to mám splněno... A za třetí? Eh... Užijte si povídku! Mám vás rád!  “Tak jsi připravený?” ujistil se Drystan, když se Andran ujistil v jeho kanceláři. Po čase prostě povolil a postavil před stůl, který si zabavil jako pracovní, jeden z ušáků, ve kterých Andran tak rád sedával. Nejdřív se tomu bránil. Věřil, že na Andrana bude platit klasická psychologie a když pro něj v kanceláři nebude mít židli nebo křeslo, tak v oné místnosti nebude mít Andran tendenci zůstávat. Jak on se přepočítal. Andran mu samozřejmě začal sedat na stůl.  “Já jsem připravený! Per to do mě.” usmál se Andran. Drystan by ho zpražil vražedným pohledem, kdyby na to měl po ránu energii. Tolik enthusiasmu v tak brzkých hodinách by mělo být něčím trestáno.  “Takže…” vytáhl Drystan notes.  “Scénář dnešního dne… a začni!” udělal dokonce Andran pažemi gesto klapky
Okomentovat
Další informace

Hlubina - #Wordvember 2022, příběh devatenáctý

Jabán, vy Žaláti!  Já bych se i omluvila, že jsem včera zase nic nenapsala a vynahrazuju to dneska, ale upřímně? Stejně to nikdo nehlídá, nikdo to neřeší a kdo ví, jestli vůbec někdy něco bude... Hehe. Takže prosím! Tady máme tedy trochu... No, nechci přímo říct morbidní povídku, ale rozhodně to není celé sluníčkové. Ale můžu vám slíbit relativně dobrý konec... relativně... No nic, tohle je můj konec! užijte si povídku!! “Cože chtějí udělat?!”  Drystan by už i chápal, kdyby mu takhle do kanceláře vpadl Andran přesně pět vteřin po té, co jeho návštěva, pan Hier, odjel. Ale ne. Do kanceláře mu vletěla rozohněná Minerva.  “Nekoukej tak na mě!” vyhrkla Minerva. Nebyla to ona. Nebyla to ta nevyřáděná, záškodnická holčička. Teď byla opravdu… Jak jen to říct slušně… upřímně vyvedená z míry.  A tak Drystan prostě sklonil pohled zase k počítači a začal datlovat do klávesnice.  “Drystane! Přece jim to nedovolíme! Musíš udělat nějaký průzkum a dát jim dost informací o tom, že je to důležité histo
Okomentovat
Další informace

Malé zlozvyky - #Wordvember 2022, příběh osmnáctý

 Jabán, vy žaláti!  Už jste mi odpustili, že jsem včera zapomněla vydat povídku? Ještě ne? Oh... No tak třeba pomůže tato dnešní povídka, která je snad nejdelší za celý měsíc. Samozřejmě v ní je naše typické drama, zákeřný duch a dva teplí idioti, co si ještě nezvládli říct, že jsou teplí jeden pro druhého. Tak snad si ji užijete!  “Buď ho naučíš zpívat, nebo ho odnaučím zpívat já. Je to jednoduché.” prohlásila Minerva, zatímco prstem šťouchala do lustru a sledovala, jak se drobně kymácí.  “Možná by stačilo, kdybys ho neposlouchala, když se zrovna sprchuje.” odvětil Andran, přehodil si nohu přes nohu a více se uvelebil v křesle.  “Je to i pro tvé vlastní dobro. Až se konečně “dáte dohromady” jak se teď říká, tak to budeš nucen z vaší ložnice poslouchat také.” odpověděla mu Minerva.  “Ah, je to jen jeden malý zlozvyk, to zvládnu.” mávl nad tím rukou Andran a vzal si svůj šálek čaje.  “Bude to jen fér… Drystan tě také zbavuje tvých “malých zlozvyků”.” odvětila Minerva. Andran zpozorněl. 
Okomentovat
Další informace

Že ne? - #Wordvember 2022, příběh sedmnáctý

 Jabán, vy Žaláti!  Iharo na vás vysloveně včera zapomněla! Mocmocmoc se omlouvám!!! Jen jsem teď nějaká nemocná a už jsem si musela vzít i volno v práci a prostě jsem z toho celá taková nakrknutá a vůbec jsem si neuvědomila své listopadové povinnosti. A tak se pokouším vám sem dnes dát povídky dvě! Snad mi bude odpuštěno.  “Moc jim to nejde.” zabručela Minerva. Seděla v tanečním sále společně s Andranem a sledovala Terezii a Drystana, jak tančí valčík. “Nejde. Ale se mnou mu to nešlo tak příšerně, že ne?” podíval se po ní Andran. Minerva k němu vzhlédla.  “Co teď ode mě chceš slyšet? Že jste k sobě přilnuli, jako kdyby jste byli pro sebe stvoření?”  “Vlastně asi ano.” přikývl Andran.  “Tak to rozhodně říct nemůžu.” pokroutila Minerva hlavou.  “Proč ne?” zamračil se Andran.  “Protože jste k sobě nepřilnuli. Byli jste spolu nervózní, trapní a až bolestivě reální. Rozhodně to nebylo nic z romantické knihy. Ale bylo to něco, co jsem na své vlastní mrtvé oči viděla už mnohokrát.” odpověděl
Okomentovat
Další informace

Vést a být veden - #Wordvember 2022, příběh šestnáctý

 Jabán, vy žaláti!  Tak co napíšu na tohle téma jsem měla v hlavě už snad od začátku, když jsme témata daly dohromady! A možná i díky tomu tady dnes povídka vůbec je, zatímco já umírám. Mám chlapskou rýmičku, takže asi chápete, že je se mnou ámen. Ale tím se netrapte a užijte si povídku!  “Že já na to vůbec kývnul.” zabručel Drystan.  “Neměl jsi moc na výběr, abych byl upřímný.” pousmál se Andran.  “Jak to prosím tě víš?” pozvedl obočí Drystan.  “Poslouchal jsem za dveřmi.” pokrčil Andran rameny a pak k Drystanovi přikročil.  “Tak, nebudeme to zdržovat… Minervo, hudbu prosím!” usmál se na přízrak malé dívky, která se vznášela u zdi tanečního sálu. A ta tedy svou silou spustila přehrávání hudby na notebooku, který přinesl dnes nad ránem Hier. Drystan si pomalu tu konverzaci začínal přehrávat znovu.  “Dobré ránko! Jakpak se daří? Koukám, ranní ptáče dál do skáče a vy už jste nám skočil do práce, sotva je slunce na obzoru, co, Vaughan?” s dlouhým vodopádem už v osm hodin ráno vletěl do Dr
Okomentovat
Další informace

Otravný přízrak - #Wordvember 2022, příběh patnáctý

 Jabán, vy Žaláti!  Iharo vám předkládá už patnáctý příběh pro letošní #Slovopád! Doufám, že máte radost! Už jsme pomalu v polovině a tak jsem si řekla, že bychom to mohli oživit další postavou. A asi by se někdy v budoucnu mohl ještě objevit pan Hier. snad na něj ještě dojde, je to takový veselý strejda... Ale nyní užívejte Andrana, Drystana a...?  “Andrane, musíme si promluvit!” práskl dveřmi Drystan.  “Musíme…?” pozvedl Andran pohled od snídaně.  “Pššt, ticho!” vyhrkl Drystan.  “Ale řekl jsi, že si chceš promluvit? Proč mě tedy pštíš?” zamračil se Andran.  “Prostě mě teďka poslouchej!” a to už přidupal Drystan k Andranovi.  “Ale ‘promluvit si’ je o více stranné komunikaci.” namítl Andran.  “Byl to slovní obrat! Chci, abys teď poslouchal!”  Andran tedy semkl rty a pokýval hlavou. Bude tedy poslouchat.  “Já chápu, že už teď máme k sobě blíže, dalo by se říci, že mezi námi vzniklo přátelství. Ale to neznamená, že budu snášet hloupé a dětinské vtípky!” vychrlil ze sebe Drystan.  “Oh? Js
Okomentovat
Další informace