Květinářka - #Wordvember 2022, příběh sedmý

 Jabán, vy Žaláti... 
Tak tady máme úspěšný první týden Slovopádu! Příběhy jdou zatím jeden za druhým a ačkoli kratší, tak stále dosti poví. Ačkoli dnes nám zůstává jedna otázka nezodpovězená... Co znamenají růžové pivoňky? 

“A jsi si jistý, že bude vědět, co dělá?” zeptal se už asi po desáté Andran. 

“Ne, to nevím. Já se v tom vůbec nevyznám. Proto na to zve pan Hier odbornici.” odpověděl mu Drystan. Andran si odfrkl. 

“Na tohle sídlo už odborníka máš. A to mě.” prohlásil sebejistě. Drystan si povzdechl. Tyhle malicherné hlouposti opravdu řešit nechtěl. 

“Tak mi řekni, co vám rostlo v parku za zámečkem.” vyzval ho. Andran se odmlčel. 

“Tulipány?” 

“Ptáš se mě? Andrane, já chápu, že je tohle tvůj domov, ale nemůžeš se takhle ofrkovat nad každým zásahem. Bohužel, byl jsi zavřený osmdesát let v kobce, věci se mezitím změnily.” 

Andran si pro sebe něco zabručel. 

“A co kdybys mě představil jako svého poradce nebo tak?” navrhl. 

“To mi Hier vážně nesežere.” odvětil Drystan. 

“A to proč ne?” 

“Protože “tulipány?” Andrane.” odpověděl mu správce a napodobil šlechticovo váhavé odpovídání. Andran si už zase odfrkl. 

“Ale jestli se na to nebude dát dívat…” pohrozil. 

“Tak to budu mít každý den na talíři, já vím.” mávl rukou Drystan. Andran se usmál. 

“Správně.” 

“Tak a teď kšá! Za chvíli je ta květinářka tady.” vyhnal Drystan Andrana ze své kanceláře. Upír se tedy sebral a odešel. Drystan si povzdechl. Tyhle propagační a marketingové taktiky mu byl čert dlužen. Naprosto chápal, že chce Hier zařídit podporu obnovy zámečku a jeho sbírek a že na to potřebuje peníze. Ale opravdu sem tu bandu pupkáčů musel tahat na celý večer? Nemohl jim to tady jen tak ukázat a pak je vzít někam do baru, ožrat je a okrást? Ne, musel jim tady vystrojit večírek a samozřejmě teď všechny posílal za Drystanem. 

Na dveře mu brzy zaklepala mladá žena a hned po vyzvání vstoupila. Představila se jako Terezie Wagnerová. 

“Takže, paní Wagnerová…” oslovil ji Drystan. 

“Oh, teprve slečna.” zasmála se Terezie a Drystan přikývl. 

“Máte nějakou představu, pane Vaughane?” zeptala se jej květinářka. Drystan jí pokývl a vyšli na procházku zámečkem. 

“Přemýšlel jsem nad něčím jednoduchým a elegantním. Oni to ti papaláši stejně dostatečně neocení.” začal Drystan s vysvětlováním. 

“Jistě, tak už to bývá. Ale myslela jsem, jestli už máte vymyšlenou alespoň jednu květinu…” odpověděla mu Terezie. 

“Ah, ano, proto vás také vedu z kanceláře. Nevím, jak se úplně jmenují, ale jsou tady na jednom portrétu.” 

Drystan přivedl Terezii do obrazárny, kde byla stěna s rodovým stromem a portréty. Došli k nejmladšímu obrazu. 

“Tohle je Andran Priddy, poněkud drzý floutek.. ale ty květiny okolo něj, chtěl bych stoly vyzdobit jimi.” 

“To jsou pivoňky, pane Vaughane, velice krásné květiny. Chcete použít ty žluté, jako na portrétu?” zeptala se Terezie. 

“Nevím… Myslel jsem, že na tohle místo by se hodily možná růžové?” odvětil Drystan. Oči nespouštěl z portrétu. 

“Na tohle místo… nebo k tomuto muži?” odtušila Terezie. To Drystana z přemýšlení vytrhlo. 

“Prosím..?” zamumlal zmateně. 

“Já tomu rozumím, také si myslím, že by k němu více seděly růžové pivoňky. A nebojte, kdo z nás se někdy nevzhlédl v literární postavě? U tohoto muže aspoň víte, že někdy opravdu existoval.” 

Drystan se trochu zamračil. Tak že do něj rýpe šlechtický upírský floutek, na to už si po pár dnech zvykl. Ale aby se do něj opírala i tady úplně cizí žena? To už možná bylo trochu moc. 

“Mimochodem, víte, jakou mají pivoňky symboliku?” zeptala se Terezie. 

“Ne, to netuším.” odpověděl Drystan. 

“Nu, bílé pivoňky hovoří o tom, že na někoho myslíte, červené znamenají vášeň a třeba tady vymalované žluté jsou přáním prosperity a štěstí.” vysvětlila mu tedy květinářka. Drystan pokýval hlavou. 

“Takže pro vás tedy růžové pivoňky. Vše připravím, něčím drobným je doplním. Napište mi prosím tedy email, kolik kytic budete potřebovat a pak se domluvíme, v kolik hodin vám je přivezu. Fakturu pak pošlu panu Hierovi.” usmála se Terezie. 

“Jistě… a počkat… co tedy znamenají růžové pivoňky?” Drystanovi došlo, že tuto barvu Terezie vynechala. Květinářka se jen usmála, pokývla hlavou a vyrazila ze sálu. 

“Na shledanou, pane Vaughane.” rozloučila se a vyšla ze dveří. Drystan zůstal stát jako opařený. Copak se opravdu všichni okolo něj musí chovat jako magoři? A co tedy znamenají růžové pivoňky? A ne, Andrana se ptát nebude!