Hrdinové - #Wordvember 2022, příběh čtvrtý

 Jabán, vy Žaláti! 
Iharo je moc moc unavená, takže to nebudu moc okecávat. #Slovopád číslo čtyři, hurá, hurá... Snad to bude celé dávat smysl a já jdu vypustit dušičku. Dobrou noc. 

Drystan se na dopoledne zavřel ve své pracovně. V podstatě po tom, co na něj udělal Andran ta psí očka se sebral, práskl dveřmi jídelny a zavřel se tady v salónku, kde se usadil za pracovní stůl a dal se do pokračování ve své práci. Zatím to bylo hodně o ujasňování priorit, dělání seznamů a tabulek. A Drystan si rád dělal seznamy a tabulky. Rád měl ve věcech systém. 

Jelikož nebyl zvyklý pracovat s hudební kulisou, snadno k němu dolehl motor přijíždějícího auta. Zadoufal, že se Andran nebude chtít předvádět a vyšel vstříc návštěvě. 

Ze starého, bledě modrého favorita vyskočil vyšší muž s přehazovačkou hnědých vlasů a brýlemi, které svým tvarem křičely “strejda z osmdesátek”. 

“Zdravíčko, přijela vám malinká kontrola. Tak co, pane Vaughan? Už se zabydlujete?” zasmál se předseda komise pro kulturu. 

“Pomalu, ale jistě.” odpověděl Drystan slušně. Ačkoli byl předseda Hier veselý a přátelský chlapík, on se před ním uvolňoval jen těžko. Pořád to byl jeho nadřízený a především autorita. 

“Tak pojďme, projdeme se a vy mi povíte, jak se zatím cítíte… Určitě vám z tohoto místa jde hlava kolem.” poplácal jej Hier po rameni a vyrazil k zámečku. Drystan znejistěl. Nemůže se spolehnout na to, že Andran někam zaleze. A co kdyby po Hierovi skočil a kousnul ho do krku? 

“Co kdybychom se prošli okolo sídla? Nadýcháme se čerstvého vzduchu.” navrhl rychle. A Hier mu na to s úsměvem kývl. Složil ruce za zády a vydal se volným krokem okolo zámečku. A Drystan se tedy připojil po jeho boku. 

“Opravdu si vážím této příležitosti, ještě jednou vám za ni děkuji a snad vás nezklamu.” začal nervózně hovor. Hier se přátelsky zasmál. 

“Víte, někteří mí kolegové vás poznali už za vašeho studia a byli jsme přesvědčeni o tom, že nikoho lepšího na místo knihovníka-správce neseženeme.” prohlásil Hier a na chvíli se odmlčel. Byla ale jasné, že brzy naváže. 

“Abych k vám byl upřímný, jste takový náš hrdina. Celá komise se shodla na tom, že chceme někoho, kdo bude mladý a plný energie, protože toto místo ji bude vyžadovat. Bohužel ale je těžké najít někoho mladého, kdo nečeká po pěti letech postup a po dalších pěti další. Každý se dnes třese jen na to šplhání po kariérním žebříku nahoru a nahoru.” 

“Mě šplh nikdy nešel.” prohodil Drystan a dočkal se přátelského zasmání. Byl rád. Humor nebýval vždycky jeho silnou stránkou.. Cynismus spíš. 

“Těší mě to, pane Vaughan, opravdu těší. Víte, že vám i docela závidím? Já taky nerad šplh. Ale v době, kdy jsem byl ve vašem věku nebyl nikdo jiný, kdo by šplhal a pokud jsem chtěl mít jistotu, že je o můj obor dobře postaráno, musel jsem šplhat. A dneska už mi nikdo nedovolí si v klidu sednout na jedno místo a starat se o něj. Musím počkat, až zase budu moc starý na to, abych seděl na místě, kde jsem teď.” Hier navázal velice plynule na Drystanou poznámku. 

“Vidíte, v tom jste zase vy můj hrdina. Přišel jste k něčemu, k čemu nebyly podklady, nikdo vás to nemohl naučit, protože to nikdo neznal a vy jste to tady vzal a z ničeho jste vypracoval fungující systém. Vy a vaši přátelé, všichni prostě nadšení a odhodlaní a jen silou toho odhodlání jste dokázali udělat takovou práci, od které by spousta lidí v mé generaci uteklo, protože by to to pro ně bylo až moc námahy.” rozmluvil se tedy Drystan. 

“I vy lichotníku. Takové pěkné věci mi nešeptala ani manželka o naší svatební noci.” zasmál se zase Hier. Drystan znervózněl. Na tyhle řeči moc nebyl. A Hier to poznal. Byl to sice starý rýpal a drzoun, ale nehodlal Drystana trápit. 

“Tak tedy, jako starý hrdina vám teď předávám štafetu nového hrdiny. Snad se vám toto místo zalíbí a nezačnete tady z něj bláznit. Vidím, že po první noci jste vcelku, takže se těším zase příště. A nebojte se zavolat, kdybyste cokoli potřeboval, jasné, Vaughan?” Hier si s Drystanem potřásl rukou, ten mu tak akorát zvládl odpovědět, že jasné a Hier  pak zamířil zase k autu. V tu chvíli zahlédl Drystan Andrana za oknem, jak je pozoruje. No… Možná už bláznit začal.