WorldOfStories

Jabán, vy Žaláti!  Víte, jak vypadá sotva naplněná kvóta minimálního počtu slov? Asi jako dnešní povídka. Cíl je pětset slov a pro jednou se nic nestane, když ho nepřetáhnu aspoň o dvě stovky. Pořád si myslím, že je to povídka poměrně příjemná na čtení a třeba někoho v tom zatraceném listopadu zahřeje.  #Wordvember #Wordvember2024 #Slovopad #Slovopad2024 Jenom kapička(u)  “Budeme dělat koblížky!” prohlásila Minerva, když Sibyla scházela schody dolů do kuchyně.  “Ah… Dobře.” pokývala Sibyla hlavou a pomalu se probírala. Měla raději pomalá rána, ale s Minervou bylo všechno tak nějak najednou, hurá a hned.  “Čekala jsem víc… Zděšení.” Minerva pozorovala Sibylu, jak už si po paměti našla namletou kávu a zalévá ji horkou vodu.  “Dej mi kapičku…” zamumlala Sibyla. Potřebovala se probrat.  “Myslíš chviličku?” zeptala se Minerva.  “Ne. Kapičku.” odpověděla Sibyla a usrkla kávy. Mezi čarodějnicemi nastalo ticho. Minerva čekala a čekala.  “Takže…?” zašeptala nakonec, napnutá jak kšandy.  “Proč d

Jabán, vy Žaláti!  Víte, co mi chybí? Chalva. Když jsem studovala střední školu, na internátu jsem měla spolubydlící a její maminka dělala domácí chalvu. A byla to ta nejlepší věc na světě. Snad se mají obě dvě dobře.  A snad se máte dobře i vy. Asi bych vám k dnešnímu příběhu doporučila něco sladkého na zub. Mohlo by se to hodit.  #Wordvember #Wordvember2024 #Slovopad #Slovopad2024 Lízátko pro hosta  Minerva si spokojeně procházela stánky na tržišti. Sibyla musela záměrně zkracovat kroky, aby Minervu každou chvíli nepředbíhala. Minerva jí tvrdila, že to je tím, jak rozdílných postav jsou. Použila při tom zvláštního příměru. Něco o včelím úlu a dubu s vosím hnízdem. Sibyla si z toho moc nedělala, protože jí bylo jasné, že Minerva se prostě jen ráda prochází. A zastavuje se absolutně u všech a všeho. Už nějakou chvíli se Sibyla zabývala představou Minervy, jak její pozornost strhne nějaký motýl a jak ho mladá čarodějnice nahání po louce.  “Barnabáši!”  Sibylu z představ vytrhl hlas samo

 Jabán, vy Žaláti!  Už jsem se bál, že to dneska nedopíšu, řeknu vám, že jsem nečekal, jak moc mi to dneska nepůjde. Jenže to byla furt nějaká věc, co jsem si musel vygooglit a jméno, které jsem musel vybrat a pak jsem našel yt shorts o chobotnicích a najednou jsem neměl hlavě nic jiného.  Ale konečně je to tady. Je to teplé a dokonce se zdá, že je to dvakrát víc než ten minimální počet slov nutný pro splnění.  Což vám mí drazí Trym potvrdí, že je vtipné, protože jsem jim dnes psal s tím, že to bude sakra krátké.  A vůbec, už jste byli u Trym? Ne? Tak běžte! Je to přímo tudy #Wordvember #Wordvember2024 #Slovopad #Slovopad2024 Modré květiny Na lucích a pastvinách už pomalu odtával sníh. Slunce si dávalo záležet a tak už jen tu a tam zbývala nějaká kupka, tvrdohlavá připomínka zimy, která byla na ústupu. Pod kopcem ale žádný sníh nebyl. A hlavně na jižní straně, kudy se táhla menší zahrada plná keřů, starostlivě opečovávaných jedním jediným zahradníkem, aby celoročně kvetly modrou barvou

Jabán, vy Žaláti!  Vážně, pozdrav, který jsem zavedla před více než deseti lety by už stál za update, ne? Eh, možná se nad tím zamyslím.  Chcete něco na zamyšlení i vy? Tak dobře. Dává se do česnekové polévky majoránka? Zamyslete se a až najdete odpověď, napište, jestli jste tým Minerva a nebo tým Sibyla. Kdo je kterého názoru se dozvíte, když dočtete povídku do konce! Užijte si druhý wordvemberovský výplod! #Wordvember #Wordvember2024 #Slovopad #Slovopad2024 Červená nitka Dobruše byla mladá dívka, která jako všechny dívky v jejím věku, toužila po lásce. Sledovala, jak její sestry, Dobromila a Dobroslava, přebíraly v nápadnících, dokud nenašly toho dost dobrého, jak si pak každá toho svého brala do sadu, dlouhé hodiny se držely za ruce a mluvili a mluvili.  A jak Dobruše dospívala, více a více si zoufala, že ji tohle nikdy nečeká. Narozdíl od svých sester na sobě vnímala spoustu nedostatků. Byla poměrně vysoká. Ne tak vysoká, aby se nevešla do dveří, ale dost, aby převýšila většinu dív

 Jabán, vy Žaláti!  Jak nejlépe oslavit začátek listopadové psací výzvy? Samozřejmě, že příběhem o příchodu jara! Tak trochu... Iharo pro vás má první Wordvemberovský příběh! Je to vážně tady!  #Wordvember #Wordvember2024 #Slovopad #Slovopad2024 Nový den Sibyla roztáhla těžké závěsy v pokoji, ve kterém přebývala už pěknou řádku týdnů a vyhlédla z okna ven. Něco bylo jinak. Něco bylo dnes ráno ve vzduchu. Sibyla uvolnila zástrčky na okenních rámech a pustila do pokoje čerstvý vzduch. Byl jiný. Už v něm ubývala ta štiplavost a ostrost zimy. Bylo to tady. Jako jemné pohlazení přicházelo jaro. Sibyla nechala okno pootevřené. Přehodila si přes svou noční košili dlouhý černý svetr a vydala se po schodech dolů. Už ji nepřekvapovalo, že našla paní domácí, mladou čarodějnici Minervu dávno na nohou a poskakující kolem plotny. “Dobré ráno.” prohodila Sibyla s pousmáním. Minerva se pootočila na kukačky na zdi a chvíli zkoumala ciferník. “No, ještě ti to uznám. Dobré ráno, Sibylo.” otočila se kon